neděle, prosince 19, 2004

 

OvisLink AirLive WL-1120AP

Vydrží

Mám ho už asi dva měsíce a zatím funguje bezvadně. Mám ho ve "vodotěsné" (krytí IP 65 myslím) elektroinstalační krabici za oknem jen tak bez izolace a má uptime (běží) už 24day:6h:12m:46s jako klient k AP na kostele zhruba 1km daleko. Max to komunikuje 128kbitps, protože to mám omezený od ISP (internet service provider). A to už i trochu mrzne, tedy zhruba tak -4°C. Bohužel sem ho zatím nevypínal, takže si v té zimě pořád sám topil, takže nevím, jestli najede až prokřehne na kost po delším vypnutí. No uvidíme. možná mu budu muset tu krabičku trochu zateplit. Taky se chystám udělat takové jednoduché "PoE (power over ethernet)". Je to v uvozovkách, protože to nebude splňovat normy PoE. Možná o tom sem napíšu.

Nic není dokonalé

OvisLink AirLive WL-1120AP má ale i nějaké ty mouchy. Tou největší by mohlo být třeba to, že umožňuje regulovat Tx výkon jen ve čtyřech (highest, high, middle a low) úrovních a ta nejnižší je pořád dost velká na hodně ziskové antény, takže se lehce dá překročit limit.

Problém se skrytým klientem v síti

Další problém byl jak se dostat na konfiguraci AP, když musím mít na síťovce nastavenou pevnou adresu od providera (aby mě pustil do síťě a na net), a zároveň se dostat na ovise aniž bych si zabral další adresu providera a aby při požadavku na nastavenou adresu ovise to komp neodesílal někam ven přes ovise a gateway do netu (Tak nevím jak se vám to podařilo pochopit.). Ovis se totiž v režimu klient chová jako most (nevím to jistě, ale z toho co vím, mi to tak připadá) a zároveň jako malej web-server pro konfiguraci.

Můžu sice nastavit adresu AP-klienta stejnou jako adresu na síťovce, ale to se pak nedostanu na konfiguraci AP, pokud nezměním tu adresu na síťovce na jinou. Elegantně sem to vyřešil nastavením dvou IP adres na jedné síťovce (opravdu to jde, alespoň v MS Windows XP a o mém oblíbeném GNU/Linuxu nemluvě). Takže teď mám na jedom káblu vlastně dvě síťe. Net (IP adresa od providera ve tvaru 233.xxx.xxx.xxx a maska 255.255.255.242 třeba) a síť s ovisem, kterej má nastavenu adresu 192.168.100.252 a masku 255.255.0.0 třeba, takže pakety s adresou 192.168.xxx.xxx lítají po lokální síťi (dál je asi ovis možná nepustí) a ostatní přes něj projdou dál do netu. Protože můj ISP prý zahazuje požadavky jdoucí z netu z adres 192.168.xxx.xxx, tak by se na ten ovis mohl dostat někdo max. ze sítě ISP. No není to skvělé? Je to skvělé. Teď již nemusím furt měnit ip adresu abych se dostal na ovise.

Linux je všude

Mimochodem, ovis má uvnitř GNU/Linux, takže nebootuje zrovna bleskově (odhadem tak max 30s) ale dá se do toho dostat i přes sériovou konzoli. Vevnitř má několik vývodů, dokonce i s konektorky kde je Rx, Tx atd sériového portu, takže s použitím obvodu MAX232 si uděláte datový kabel (ty kabely na mobily nebývají o moc složitější a stojí nehorázných třeba 500kč) a píchnete to do COMu a jede to. Ještě jsem to nezkoušel, ale MAXe doma mám, takže se do toho někdy vloupu.

Comments: Okomentovat

<< Home

This page is powered by Blogger. Isn't yours?